Nebuď sráč!

ulet2Nebuď sráč!

Když jsem psal o úkolech, které si vzájemně Prvok, Šampón, Tečka a Karel zadají, aby si nepřipadali jako sráči, napadlo mě, jestli bych je taky dokázal splnit. Byla to přirozená reakce. Myšlenka, která mě musela napadnout. A když už mě napadla, nešlo se jí zbavit. A tak jsem se aspoň prostřednictvím částečné modifikace prvního úkolu jejich hry rozhodl zjistit, jestli nejsem sráč. Hrozílo sice, že se akorát ztrapním a že  ten můj nápad vyzní jako naprostá pitomost, kterou navíc bude spousta lidí považovat za křečovitý pokus o propagaci knížky, ale to  pro mě přestalo  být důležité. Mnohem důležitější bylo, že jsem měl příležitost se nakopnout a probrat z pozvolného stárnutí, které člověka postupně čím dál víc nutí dělat výhradně rozumná a užitečná rozhodnutí. Přiznávám, chtěl jsem si prostě dokázat, že nejsem srab. A že nepíšu o něčem, čeho bych sám nebyl schopen. A tak jsem se rozhodl přeběhnout nahý Staroměstské náměstí. Uvědomuju si, že to zní nablble, ale mě to nablblé nepřipadalo. Naopak to bylo nečekaně euforické osvobozující dobrodružství.

Protože by mě mrzelo, kdyby si někdo myslel, že jsem se rozhodl běžet kvůli nějaké hysterické propagaci, nikde jsem o tom  aktivně při prezentaci knížky nemluvil. Ten běh měl význam jen pro mě samotného. A zveřejňuju ho na tomto webu především proto, že mě zajímá, jestli se ke mně někdo přidá a odhodlá se na základě příběhu knížky taky něco podobného zkusit. Možná jen tak z hecu nebo třeba taky proto, aby nějak čelil normativnímu stárnutí. Prostě by mě těšilo, kdybych věděl, že i někdo jiný cítí a uvažuje jako já. Pokud má některý ze čtenářů (nebo klidně i některá ze čtenářek) chuť ten osvobozující úkol taky splnit, srdečně to doporučuju! Stojí to rozhodně za to! Pokud se vám to podaří, PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA a KAREL vám pošlou certifikát, že nejste sráč (sračka).

Pravidla hry

Kdo má zájem o certifikát, že není sráč (sračka), měl by se vysvléct donaha a přeběhnout v denní dobu rušné náměstí nebo ulici ve městě, kde žije. Pokud je zájemce o certifikát z vesnice, může plnit úkol i na návsi, ovšem pouze za předpokladu, že je tam nějaké větší srocení lidí (například dožínky nebo jarmark). Při běhu může mít člověk na sobě pouze boty, jinak musí být zcela nahý. Je dovoleno rukama si zakrývat přirození. Běh je zapotřebí natočit na mobil nebo kameru. Při natáčení běhu a organizaci celé akce je povolena asistence kamarádů. Kdo zašle záznam svého běhu (s uvedením křestního jména, místa běhu a data) na níže uvedenou mailovou adresu, získá obratem  certifikát a jeho záznam bude připojen k tomu mému. Certifikát platí trvale a opravňuje majitele ke členství v klubu NEsráčů. Pokud v tom klubu nezůstanu sám, můžeme se pak třeba i pravidelně scházet... Přeju hodně zdaru!

Chceš se stát členem klubu?

Umísti své video na Youtube.cz a pošli mi odkaz. Podívám se na tvé video a ozvu se ti, zda jsi splnil pravidla a stáváš se členem klubu. Díky.

Členové klubu

 

463 Komentářů

  1. Milý Patriku, jsem z Vašich knih nadšená. Čtou se jedním dechem. Čtu si vždy před usnutím a ne a ne skončit dobrovolně, až se mi zavřou oči. Nevnímám čas a dokonce jsme jednou zaspali se synem do školy, protože jsem si četla do 01 hodin. Žasnu nad tím, jak dokážete popsat myšlenky postav, jak trefně popíšete, co si myslí. Naprosto to sedí. Když dočtu knihu, moc mě mrzí, že je konec, protože se sžiji s postavami. Prosím pište dál, je to odpočinkové čtení s těšením se na další a další stránky. Když je mi smutno, pustím si na you tube Váš smích, je naprosto originální a musím se zasmát také.
  2. Hezký večer Patriku, právě jsem dočetla Vaši knížku Malý pražský erotikon. Knížka byla super, zpříjemnila mi několik večerů, mrzelo mě, že skončila... Přemýšlela jsem o tom, kam se chodí na takové náměty, ale je fakt, že největší předlohou je život sám. Sama jsem před měsícem začala psát knížku, protože některé zkušenosti prostě ze mne chtějí ven. Vůbec to neumím, to mi ale nebrání to vyzkoušet. Mám už 42 stránek! :-) Přeji Vám spoustu další inspirace, námětů a dopsaných knížek!
  3. Milý Patriku, jsem v pracovní neschopnosti. Narazila jsem na Vaše knihy a všechny 4 si naráz koupila. Tak uvolňující a krásné a rychle čtoucí příběhy jsem dlouho nečetla. Obohatil jste můj život a to doslova. Už aby byly další, tak šup šup ať zase okořeníme naše všední dny. Přeji pořádnýho hubana od Můzy, ať nemusíme dlouho čekat. DĚKUJU, ŽE JSTE A PÍŠETE.. a vůbec děláte prostě práci, co vás baví, je to totiž na vašich dílech znát:))).

Napsat komentář: Jaroslav Kolařík

*